Blíží se konec prázdnin a nás čeká každoroční soustředění na Budislavi, které začíná srazem na Smetanově náměstí u sochy Bedřicha Smetany. Účast byla početná, nejen ze skupiny závodníků, ale i ze skupiny nových členů z loňského náboru. Počasí nám při odjezdu nijak nepřálo, ale naši náladu nám to nezkazilo. Jakmile jsme dorazili do tábora a vyndali si tašky z aut, co nás sem dopravili už nás zaměstnaly naše milé kuchařky na škrabání brambor. Aspoň jsme si zkrátili dobu čekání na příjezd libereckého oddílu. Zanedlouho přijeli a nastalo velké vítání. Po šestnácté hodině odpolední začal náš první trénink. Ještě stále pršelo, ale naše odhodlání bylo silnější než déšť. Zahájili jsme ho v lese u našich stromečků, otužováním úderových ploch. První noc je vždy taková veselejší, všichni ještě mají dost sil a tak to vždy trošku trvá, než se usne.
Další dny už frčí podle táborového řádu:
- 7:30 budíček
- 7:45 rozcvička
- 8:15 snídaně
- 9:30-11:30 první trénink
- 12:00 oběd, po kterém následoval polední klid
- 14:30-16:00 druhý trénink
- 16.00 svačina
- 17:00 třetí trénink
- 18:00 večeře
- 21:00 večerka
A co bylo náplní našich tréninků? Kihon, což znamená základní technika, nácviky kumite a volný boj randory , nějaké to otužování úderových a krycích ploch a také fyzická příprava-posilování. Tábor to není jenom karate a tréninky, ale i ve svém volném čase se hrál fotbálek, prolézalo se různými prolézačkami, házelo se noži a střílelo z luku. Na závěr táboru byl naplánován slavnostní oheň, tak se přesunula večerka z deváté hodiny na jedenáctou a pak se šlo už spát! V pátek byl poslední trénink, už jenom o shrnutí všeho, co jsme se naučili. Po obědě začal úklid a velké loučení s Liberečáky. Všichni zúčastnění byli pochváleni za své výkony, vždyť se zde nikdo neflákal a každý makal, co se dalo. To, co se natrénovalo za tento týden, jen stěží jsme schopni zvládnout za dva měsíce v běžném roce.
Hlavní dík za tyto každoroční akce patří Bohoušovi Kolocovi jako hlavnímu trenérovi, Jiřímu Smékalovi jako hlavnímu vedoucímu tábora, samozřejmě kuchyni za vynikající jídla po celé dny a ostatním, co pomáhali, aby to klapalo.