Do sportovní haly Sluneta v Ústí nad Labem se sjeli nejlepší karatisté naší země, aby se utkali o titul mistra České Republiky v Karate, kategorie dorostu a juniorů. Na tuto vrcholnou akci se z našeho oddílu TJ Jiskra Litomyšl nominovali 3 závodníci: Marek Dostál a Dušan Balog v kategorii kumite (zápas) do 57 kg a také nováček v kategorii juniorek Veronika Jandová, která bojovala v nejtěžší váze +59 kg.
Na letošní MČR jsme jeli se skromnými ambicemi. Poslední dobou se nám na soutěžích bohužel moc nedařilo. Marek s Dušanem nastoupili na střední školu a na trénink kvůli dojíždění dochází pouze 2x týdně. Veronika přešla do vyšší věkové kategorie a v poslední době ji na závodech pronásledovala smůla. Na druhou stranu, minulé závody v Mladé Boleslavi naznačily Dušanův velký potenciál.
Nejdříve nás čekalo zapsání a převážení. Dušan na váhu nastupoval s obavami, protože přeci jen v průběhu sezony malinko vyrostl a nabral svalovou hmotu. Ale nakonec jeho výsledná váha 57,4kg po vyndání klíčů a peněženky z oblečení byla v toleranci. Po chvilce následoval nástup a představení klubů. Tím máme oficiální část za sebou a můžeme se plně soustředit na rozcvičení, zahřátí a poté i na vlastní zápasy.
Nejprve bylo na řadě kumite dorostenců, jako první nastupuje Marek, který v prvním zápase vydřel až v prodloužení těsné vítězství 1:0. Do druhého zápasu nastupuje proti zkušenému závodníkovi z Českých Budějovic a pozdějšímu vítězi této kategorie. Marek je statečný bojovník a nějaké té rány se nebojí. Bohužel mu ale chybí zkušenosti z velkých závodů a tak se soupeři podařilo v posledních vteřinách zabodovat kopem na hlavu, za který obdržel 3 body. Marek se sice snažil náskok dohnat, ale času bylo příliš málo a tak konečný stav 1:3 z pohledu Marka znamená konec nadějí na finále. Marka ještě čekal jeden zápas a to v boji o 3. – 5. místo. Bohužel ani tento duel se Markovi nepovedl a tak skončil na 5. místě. Jako další nastoupil Dušan. Dušana však nervozita svázala ještě víc než Marka a nenavázal na svůj velmi pěkný výkon z předešlých závodů v Mladé Boleslavi. Bohužel prohrál a na medaili letos nedosáhl.
Posledním želízkem v ohni byla Veronika Jandová. Jak už bylo zmíněno, příliš velké ambice neměla. Její kategorie je opravdu nabitá skvělými závodnicemi s mezinárodními zkušenostmi. Možná že i díky tomu tentokráte Veronika nastupovala do zápasu s menší nervozitou, zajisté k jejímu klidu přispělo i to, že její nevětší soupeřka Teufelová prohrála hned druhý zápas. Ale i přesto se na Veronice v prvních vteřinách zápasu projevila nervozita a snaha rychle zabodovat. Zasypala soupeřku svými údery a kopy, skoro až na hranici pravidel, a tak ji rozhodčí musel napomenout. Naštěstí se poté Verča uklidnila a zápas dovedla celkem s přehledem do vítězného konce. V dalším kole na ni čekala jedna z kandidátek na zlato Burýšková z pořádajícího klubu. Z tohoto zápasu jsem jako trenér měl obavy, protože poslední dobou se Veronice s touto soupeřkou moc nedařilo, ale hned v první minutě Veronika mé obavy rozptýlila. Její maegeri chudan (kop na břicho) poslal soupeřku přes polovinu zápasiště k zemi. Tímto si Veronika zasloužila potlesk zaplněné haly a taky 2 body. Další průběh zápasu už byl zcela v její režii. Dalším kopem získala vedení 4:0 a po té již snadno tento náskok udržela a přidala další bodíky. Takže konečný stav 6:1 a tento zápas ji poslal do večerního finále.
Veronika šla na řadu až skoro v samém závěru. Tentokráte ji čekala Šárka Remerová z Kladna, soupeřka která je o hlavu a půl vyšší a o nějaký ten kilogram těžší. To ale v karate nic neznamená. Veronika opět zkusila hned zpočátku vyvinout tlak, ale přeci jen na ni trochu dolehla tíha finále a respekt z vysoké soupeřky. Její techniky byly příliš daleko. I její mae geri nebylo tak důrazné jako v předchozím zápase. Ale Verča je bojovník a tak postupně získala nad soupeřkou převahu. Svým oi cuki džodan (úder na hlavu) získala první bod. Další stejný útok byl až příliš tvrdý a tak Verča dostala napomenutí. Do konce zápasu zbývala necelá minuta a její soupeřce nezbývalo nežli se pokusit útočit a zvrátit tak průběh zápasu. Ale přesné vstřícné techniky od Verči ji to naprosto znemožnily. Konečný stav finále 4:1 v náš prospěch znamenal pro Verču vytoužený titul Mistryně České Republiky 2011, který ji v minulých letech o vlásek unikal.
Škoda jen, že se až tak dobře nevedlo klukům, zvláště Markovi, který zcela jistě má na to, aby dosáhl na medailová umístění. Jen mu chybí zkušenosti z velkých závodů. Totéž platí i o Dušanovi, který v předchozích závodech dokázal překvapit, ale nervozita mu tentokráte velice svázala ruce a nohy.
Závěrem bych rád poděkoval všem závodníkům za reprezentaci našeho oddílu i všem ostatním členům za trpělivost a pomoc při přípravě na tyto vrcholné závody.