Po velké prázdninové pauze jedeme na první závody a zrovna takové větší International Karate Cup Open-se zahraniční účastí. Do Plzně to je docela štreka a tak se brzo stávalo, odjezd z Litomyšle byl naplánován na šestou hodinu ranní, na místo určení jsme dorazili v devět hodin. Zrovna začíná druhý závodní den. Soutěže kata jsme vynechali, protože by se muselo stávat ještě minimálně o dvě hodiny dříve. Dopoledne se pomalu překulilo a s polednem začali soutěže kumite. Na tuto soutěž se v našem oddílu přihlásili: Marek Dostál, Julie Nováková a Veronika Jandová. Na závodech jsme se potkali i se známými z Liberce: Janys, Aneta, Tereza a Erik. Do prvních zápasů nastupuje Julča v kategorii – juniorky +59 kg. A zrovna se moc nedařilo, žádná převaha soupeře, ale byla to prohra 0:2. V této kategorii již Julča dále nepostupovala. Jako další závodník nastupuje Marek kateg. – starší žáci -39kg. Soupeř byl opět lepší, vyhrál 1:3. Dalších zápasů se již Marek nezúčastnil. Po šestnácté hodině nastupují zároveň Verča v kateg. – starší žákyně +50kg a Julča v kateg. – juniorky BRH. První zápas v BRH Julče vyšel, vyhrála hladce 4:0., druhý zápas byl však oříšek a ten se jí nepodařilo rozlousknout, prohra1:4. A tímto zápasem pro Julču skončilo soutěžní odpoledne v Plzni. Verča nastupuje do zápasu jako nasazená závodnice-free. První zápas vyhrála, i když zde není vidět žádná velká převaha. Dále postupuje do finále, kde se utkává s kámoškou Zuzanou Teufelovou. Holky se už znají a tak jsou obě opatrné-vyrovnané síly. I pro rozhodčí je to těžké a tak musí rozhodovat v prodloužení. Musejí se nějak rozhodnout Verča prohrává a obsazuje 2. místo. Domů jsme se vrátili utahaní, trochu bolaví, ale jsme doma. Naše cesta končí kolem 22:00 hodin a tak honem umýt a ráno do školy. Příští týden nás čeká další turnaj – SHOTOKAN CUP VAMBERK.

Blíží se konec prázdnin a nás čeká každoroční soustředění na Budislavi, které začíná srazem na Smetanově náměstí u sochy Bedřicha Smetany. Účast byla početná, nejen ze skupiny závodníků, ale i ze skupiny nových členů z loňského náboru. Počasí nám při odjezdu nijak nepřálo, ale naši náladu nám to nezkazilo. Jakmile jsme dorazili do tábora a vyndali si tašky z aut, co nás sem dopravili už nás zaměstnaly naše milé kuchařky na škrabání brambor. Aspoň jsme si zkrátili dobu čekání na příjezd libereckého oddílu. Zanedlouho přijeli a nastalo velké vítání. Po šestnácté hodině odpolední začal náš první trénink. Ještě stále pršelo, ale naše odhodlání bylo silnější než déšť. Zahájili jsme ho v lese u našich stromečků, otužováním úderových ploch. První noc je vždy taková veselejší, všichni ještě mají dost sil a tak to vždy trošku trvá, než se usne.
Další dny už frčí podle táborového řádu:

• 7:30 budíček
• 7:45 rozcvička
• 8:15 snídaně
• 9:30-11:30 první trénink
• 12:00 oběd, po kterém následoval polední klid
• 14:30-16:00 druhý trénink
• 16.00 svačina
• 17:00 třetí trénink
• 18:00 večeře
• 21:00 večerka

A co bylo náplní našich tréninků? Kihon, což znamená základní technika, nácviky kumite a volný boj randory , nějaké to otužování úderových a krycích ploch a také fyzická příprava-posilování. Tábor to není jenom karate a tréninky, ale i ve svém volném čase se hrál fotbálek, prolézalo se různými prolézačkami, házelo se noži a střílelo z luku. Na závěr táboru byl naplánován slavnostní oheň, tak se přesunula večerka z deváté hodiny na jedenáctou a pak se šlo už spát! V pátek byl poslední trénink, už jenom o shrnutí všeho, co jsme se naučili. Po obědě začal úklid a velké loučení s Liberečáky. Všichni zúčastnění byli pochváleni za své výkony, vždyť se zde nikdo neflákal a každý makal, co se dalo. To, co se natrénovalo za tento týden, jen stěží jsme schopni zvládnout za dva měsíce v běžném roce.

Hlavní dík za tyto každoroční akce patří Bohoušovi Kolocovi jako hlavnímu trenérovi, Jiřímu Smékalovi jako hlavnímu vedoucímu tábora, samozřejmě kuchyni za vynikající jídla po celé dny a ostatním, co pomáhali, aby to klapalo.